Dýňová polévka

Podařilo se nám sehnat máslovou dýni, víc než dvoukilového macka, a tak jsem se rozhodla udělat polévku, a protože je dýně opravdu hodně, tak ze zbytku omáčku na špagety.

Největší problém se ukázalo focení, protože z nějakého důvodu se naservíruje a sní porce ještě dříve, než si někdo vzpomene ji vyfotit. No, ale nakonec se povedlo. Tedy alespoň s polévkou, omáčce na těstoviny se tomu podařilo dnes při obědě mazaně vyhnout.

Na polévku jsem vzala tak dvě třetiny veliké dýně a oloupané kousky jsem upekla s několika červenými cibulemi, dvěma mrkvemi, asi osmi menšími stroužky česneku, pepřem, solí a olivovým olejem.

Po upečení je potřeba vše pořádně rozmixovat dobrým mixérem (rozhodně ne tím, šuntem, který tu máme na bytě my) a nejlépe pak ještě propasírovat, aby polévka byla hezká, hladká a bez vláken, která mohla na povrchu dýně zůstat. (Což mě se tu samozřejmě taky nepodařilo). Při mixování je určitě potřeba polévku ředit, protože je velice hustá. Myslím, že lepší je vodou, protože jednak je chuť stále a stále hodně výrazná a pak vývar by polévku dost změnil.



Polévka, nebo vlastně spíše krém, je moc dobrá se zakysanou smetanou, hodně pepřem a tmavým chlebem.

Omáčku na špagety jsem dělala podobně, ale upekla jsem, asi 400 g dýně s dvěma stroužky česneku, kterými jsem dýni potřela a pak je nakrájela na plátky. Rozmixovala jsem ji s máslem a trochou vývaru. Špagety jsem neslila celé, ale nechala si trochu vody, aby omáčka nebyla příliš hustá. Omáčku jsem se špagetami (byly to vlastně linguine) smíchala a na talíři hodně posypala parmezánem.

Škoda, že jste kluci nepřišli haha, bylo to obojí moc dobrý. A dneska Terka vaří čínu s arašídy :-).

an.

Youtube zhůvěřilosti aneb největší úchylové v tvém kanále

Nevím, jestli tato kompilace vůbec vyžaduje nějaké představení, natož alespoň trochu inteligentního a erudovaného úvodu. Každopádně za dlouhých večerů všech ročních období, se lehce stane, že se přátelé předhánějí ve vyhledávání co nejabsurdějších wtf! videí, která lze v éterů nalézt.

Doufám, že se pobavíte alespoň trošku, jste-li natolik odvážní si následující skvosty pustit a vychutnat. Počítejte ovšem s nenávratnými změnami vaší psychiky. Sit back, enjoy, don´t puke.

Doporučuju si pustit zejména pár dalších videí od polské hvězdy, Gracjana Roztockého. Je fakt boží/úchylnej.

Co je váš favorit a jaké další video byste doporučili?

Křečulka Amálka

V nejbližších dnech to budou už dva roky, co se narodila naše malá Amálka, 17. března pak budeme slavit dva roky, co ji máme od jedné paní chovatelky z Prahy. Je to nejlepší křeček na světě a strašně dobré rozhodnutí, co jsme jako spolubydlící udělali!

Jeden čas byla snaha jí zařídit potomky, ale jaksi křeččí muž Bobeš jako oplodnitel selhal. Škoda. Bylo by jich pět malejch a jmenovali by se Cecilka, Dudínek, Emilka, Filípek a Gustík.
Má ráda zejména trhání ubrousků a slunečnice. Je celkem pěkně ochočená, ale je neposedná.
V poslední době si naše křeččí babička zvykla kousat, prý je už neurotická. Ale jinak je zlatá a celá naše!

an.

Gene a Fred

Modernímu tanci nerozumím a nechápu ho. Je to podobné, jako ve výtvarném umění - většina dojde pochopením nejdále k Picassovi a cokoliv abstraktnějšího než nos na bradě už prostě nedáváme. Není to nijak špatně, je to moc dobře, ale pro umělecky natuplého konzumenta je Michelangelo jednoduší a vděčnější než...
No a to je ono - ani mě žádný současný umělec nenapadá. Řekněme tedy, že vykořeněný Kalkaťan, který kreslí na plátna velikosti A0 jehněčí krví retroneofunkcionalistické autoportréry. Tak, asi tak moc jsem zabedněná co se týče moderního umění.

Na druhou stranu mě baví současný street art, který má třecí plochy se současným folkorem - jako Banksy nebo liberecké mozaikové kočky.

Strašně strašně mám ráda taneční a hudební filmy minulého století jako Tři slovíčka, Písně z Broadwaye, Hello Dolly a Zpívání v dešti a zejména nejlepší tanečníky a choreografy doby nedávno minulé - Freda Astaira a Gene Kellyho.




Fred Astaire, narozený v posledním roce 19. století, po rodičích Rakušan a vlastním jménem Frederik Austerlitz, vystupoval od malička po boku své sestry Adely. Spolu s dalšími slavnými partnerkami, jako byla Ginger Rogersová, Vera-Ellen či Cyd Charisse se protančil až do top osobností Hollywoodu.

Gene Kelly, mladší než Astaire, narozen roku 1912, byl jasný talent již od mala a skrze taneční školy se protancoval až k založení vlastní taneční školy, režii, choreografii a stal se jednou z nejvýznamnějších hollywoodských osobností druhé poloviny 20. století. U nás je rozhodně nejznámnější jako Don Lockwood ve Zpívání v dešti,









Oba, ačkoli byli rivalové, k sobě zároveň chovali velký respekt a v pozdějších letech se stali dobrými přáteli. (Předsatvuju si to trochu jako je ve filmu Rivalové vykreslen vztah James Hunta a Nikiho Laudy), Kelly dokonce "vytáhl" Astaira z důchodu, když ho obsadil do svého filmu Velikonoční přehlídka (1948).

Kelly a Astaire ve scénce nazvané The Babbitt and The Bromide z filmu Ziegfeldův kabaret (1945), báječný taneční duel a první ze dvou příležitostí, kdy si spolu pánové zatančili. 

Kelly v páru s krásnou femme fatale, Cyd Charisse, z filmu Zpívání v dešti (1952).

A tentokrát Cyd Charisse s Astairem ve filmu Přidej se k nám (1953).

Pro porovnání mrkněte na Jacksonův Smooth Criminal.

A kdo byl lepší? No jeden byl lepší než druhý a druhý lepší než prvý. "They are thesis and antithesis. Fred Astaire defies gravity; Gene Kelly is earthund. Astaire is spirit; Kelly flesh. Astaire is the embodiment of grace, Kelly of athleticism. For Astaire, dance is the vertical expression of horizontal feelings for another; for Kelly, it is the expression of self. Astaire made dancing look easy; Kelly made it look like a workout. Astaire begot Michael Jackson; Kelly begot Patrick Swayze."

A zajímavost na konec. Pamatujete Kathy Seldenovou ze Zpívání v dešti? Herečka Debbie Reynoldsová je maminkou nejslavnější Disney princezny. Princezny Leiy, Carrie Fisherové.

Zdroje: youtube, wikipedia, csfd, foto pinterest, doporučuji článek:

http://sheris-musings.tumblr.com/post/35322633399/fredvsgene

an.

Kouzlo kabinetek

Víte, kdo byli/jsou vaši prarodiče? Znáte dost své rodinné historie, abyste všechny (osm v "ideálním" případě) dokázali vyjmenovat a věděli, kým byli?
Dejte si dohromady mozaiku, odkud pocházíte a čí jste. Najděte staré fotky, kabinetky a hledejte, čím jsou vám podobní hnědobílí lidé na obrázku. Poptejte se, čím prošli v nabytém 20. století, jak se zachovali v důležitých meznících.
A nezapomeňte se zasmát nad módou a velkými kníry a nad klípky, které o nich stále putují!


Vídeňská měststká slečna, pak žena v domácnost a
brněnský Němec, polovičný Žid, textilák, kteří měli sedm dětí a přestěhovali se do Liberce

Venkovští hospodáři od Českého Dubu

Pražští řemeslníci, švadlena a kovář, kteří se přestěhovali do Liberce

Domkaři z Hodkovic, on Němec, voják, ona Češka

Příště v hrnku najdete trochu Freda Astaira a trochu Gene Kellyho!

an.

Zkouška raz dva tři!

Dobrý večer a dobrou noc!

z pinterestu