sobota 14. února 2015

Gene a Fred

Modernímu tanci nerozumím a nechápu ho. Je to podobné, jako ve výtvarném umění - většina dojde pochopením nejdále k Picassovi a cokoliv abstraktnějšího než nos na bradě už prostě nedáváme. Není to nijak špatně, je to moc dobře, ale pro umělecky natuplého konzumenta je Michelangelo jednoduší a vděčnější než...
No a to je ono - ani mě žádný současný umělec nenapadá. Řekněme tedy, že vykořeněný Kalkaťan, který kreslí na plátna velikosti A0 jehněčí krví retroneofunkcionalistické autoportréry. Tak, asi tak moc jsem zabedněná co se týče moderního umění.

Na druhou stranu mě baví současný street art, který má třecí plochy se současným folkorem - jako Banksy nebo liberecké mozaikové kočky.

Strašně strašně mám ráda taneční a hudební filmy minulého století jako Tři slovíčka, Písně z Broadwaye, Hello Dolly a Zpívání v dešti a zejména nejlepší tanečníky a choreografy doby nedávno minulé - Freda Astaira a Gene Kellyho.




Fred Astaire, narozený v posledním roce 19. století, po rodičích Rakušan a vlastním jménem Frederik Austerlitz, vystupoval od malička po boku své sestry Adely. Spolu s dalšími slavnými partnerkami, jako byla Ginger Rogersová, Vera-Ellen či Cyd Charisse se protančil až do top osobností Hollywoodu.
















Gene Kelly, mladší než Astaire, narozen roku 1912, byl jasný talent již od mala a skrze taneční školy se protancoval až k založení vlastní taneční školy, režii, choreografii a stal se jednou z nejvýznamnějších hollywoodských osobností druhé poloviny 20. století. U nás je rozhodně nejznámnější jako Don Lockwood ve Zpívání v dešti,









Oba, ačkoli byli rivalové, k sobě zároveň chovali velký respekt a v pozdějších letech se stali dobrými přáteli. (Předsatvuju si to trochu jako je ve filmu Rivalové vykreslen vztah James Hunta a Nikiho Laudy), Kelly dokonce "vytáhl" Astaira z důchodu, když ho obsadil do svého filmu Velikonoční přehlídka (1948).


Kelly a Astaire ve scénce nazvané The Babbitt and The Bromide z filmu Ziegfeldův kabaret (1945), báječný taneční duel a první ze dvou příležitostí, kdy si spolu pánové zatančili. 



Kelly v páru s krásnou femme fatale, Cyd Charisse, z filmu Zpívání v dešti (1952).



A tentokrát Cyd Charisse s Astairem ve filmu Přidej se k nám (1953).



Pro porovnání mrkněte na Jacksonův Smooth Criminal.


A kdo byl lepší? No jeden byl lepší než druhý a druhý lepší než prvý. "They are thesis and antithesis. Fred Astaire defies gravity; Gene Kelly is earthund. Astaire is spirit; Kelly flesh. Astaire is the embodiment of grace, Kelly of athleticism. For Astaire, dance is the vertical expression of horizontal feelings for another; for Kelly, it is the expression of self. Astaire made dancing look easy; Kelly made it look like a workout. Astaire begot Michael Jackson; Kelly begot Patrick Swayze."

A zajímavost na konec. Pamatujete Kathy Seldenovou ze Zpívání v dešti? Herečka Debbie Reynoldsová je maminkou nejslavnější Disney princezny. Princezny Leiy, Carrie Fisherové.

Zdroje: youtube, wikipedia, csfd, foto pinterest, doporučuji článek:

Žádné komentáře:

Okomentovat