úterý 17. března 2015

Střípky ze Středozemě - Stromovousova píseň

Střípky ze Středozemě – Stromovousova píseň



Už nějakou dobu znám skvělou hudební bandu Tolkien Ensemble, která zhudebnila Tolkienovy básně z Pána prstenů. Jedna však vyčnívá nad ostatními a to zejména díky nezaměnitelnému hlasu Christophera Lee, který pro tentokrát odložil Sarumanův bílý plášť a vžil se do postavy Stromovouse, entího strážce Fangornu. Posuďte sami:





Tuhle skladbu jsem si pouštěl už mockrát, ale za celou dobu mě nenapadlo si zjistit, o jakých místech tam je vlastně řeč. Některé mi byly povědomé ze Silmarilionu, ale některé jsem slyšel úplně poprvé, tak jsem se rozhodl text skladby trošku rozebrat a zjistit, jaká všechna místa náš starý ent za svůj život navštívil. Použil jsem anglické znění, protože český překlad mi přijde moc doslovný a humpolácký a báseň tak ztrácí své kouzlo.



In the willow-meads of Tasarinan I walked in the Spring.
Ah! the sight and the smell of the Spring in Nan-tasarion!
And I said that was good.
I wandered in Summer in the elm-woods of Ossiriand.
Ah! the light and the music in the Summer by the Seven Rivers of Ossir!
And I thought that was best.
To the beeches of Neldoreth I came in the Autumn.
Ah! the gold and the red and the sighing of leaves in the Autumn in Taur-na-neldor!
It was more than my desire.
To the pine-trees upon the highland of Dorthonion I climbed in the Winter.
Ah! the wind and the whiteness and the black branches of Winter upon Orod-na-Thön!
My voice went up and sang in the sky.
And now all those lands lie under the wave,
And I walk in Ambaróna, in Tauremorna, in Aldalómë,
In my own land, in the country of Fangorn,
Where the roots are long,
And the years lie thicker than the leaves
In Tauremornalómë.

Pán prstenů: Dvě věže



První zastávka je v Tasarinanu, který můžeme najít také pod názvem Nan-Tathren. Tasarinan (tasarë) je pouze quenijské vyjádření sindarského tathren (vrba). Tasarinan se nachází v jižní části západního Beleriandu, kolem dolního toku řeky Sirion. Slovo nan má v sindarštině i quenijštině význam „údolí“. Tasarinan by se tak dal přeložit jako „Vrboviště“, Nan-Tasarion pak jako „Vrbové údolí“ či „Údolí vrb“.


Dál putoval Stromovous směrem na východ, do Ossiriandu (také Lindon). Ten nalezneme na západ od Ered Luin (Modrých hor), které jsou viditelné i na mapě Středozemě v severozápadním cípu. Název znamená „Země sedmi řek“.


Na podzim se pak Stromovous vydal na sever. Došel až do lesa Neldoreth, který byl součástí Doriathu, „Skrytého království“. Slovo neldor je výraz pro „buk“. Neldoreth tedy můžeme označit jako „Les buků“. Taur-na-Neldor je opět jiné pojmenování „Lesa buků“ (taur, taurë – les, viz Taur-im-Duinath na jihu Beleriandu)


Přichází zimní čas a náš ent se ocitá na úplném severu Beleriandu na vysočině/v lese Dorthonion (také Taur-nu-Fuin nebo-li „Temný les“, „Les temnoty“). Dorthonion se nachází severně od Ered Gorgoroth (Hory děsu). Dorthonion můžeme přeložit jako „Země borovic“ (dor – země viz Gondor – kamenná země, Mordor – černá země a thon – borovice). Orod-na-Thön je pak výraz pro horu v Dorthonionu, tedy „Hora borovic“ (orod – hora, viz Orodruina – Hora osudu).


Pak už se Stromovous uchýlil do Fangornu, který se na další věky stal jeho domovem. Ambaróna (překládána jako „vzepětí“, možná analogie viz Túrin Turambar – Pán sudby, Pán temného stínu), Tauremorna (dalo by se přeložit jako Temný les, taur – les, mor – černý, temný), Aldalómë (nebo-li „Stromy šera“, alda – strom, lómë – šero) jsou pouze jiné výrazy pro Fangorn. Tauremornalómë je opět další pojmenování Fangornu, které vzniklo spojením předchozích jmen. Můžeme přeložit jako „(Šero-)Temný les“.


Bohužel jak Stromovous nostalgicky poznamenáva, země, které v „mládí“ navštívil už není možné spatřit, neboť tyto země pohltila voda na konci Prvního věku, kdy došlo k Válce hněvu mezi Valar a Morgothem a Svět byl změněn.

4 komentáře:

  1. Otázka: Jak rychle takovej živoucí strom cestuje? Čili jak dlouho mu ta cesta mohla trvat, víme o tom něco? S hobitkama na hlavě dělal pořádný kroky a zvládnul ujít asi velký vzdálenosti poměrně rychle, nicméně při takovymhle putování asi dělal nějaký ty pauzy a zastávky, těžko si Stromovouse představit jako nějakýho cestujícího dobrodruha, jestli si teda sem tam na pár desítek let zakořenil a koukal se po okolí...

    Jinak fíha, laťka nastavená vysoko, budu muset teda taky něco sesmolit :) A nedočkavě čekám ten dádův článek o rohožkách!

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ono je těžký říct i kdy přesně tam byl, protože byli enti stvořený ještě před zrozením elfů a to je pěkně dlouhá doba a těžko se to dá dopočítat. Ve dvou věžích šel Stromovous s hobitama z entího srazu k Železnýmu pasu 60 mil a ušel to za 6 hodin, takže měl celkem slušnou rychlost :). Ale tipuju že při vycházce po Beleriandu nikam moc nespěchal a užíval okolních krás. Z Nan-Tathrenu přes Ossiriand a Neldoreth do Dorthonionu ušel cca 700 mil.
      Taky se těšim na rohožky, doufám, že to Dáda nezabalí :). O rohožkách vim zatraceně málo a rád bych se přiučil.

      Vymazat
  2. Nejhustější! :-) ta písnička je strašně krásná a sir Lee je ultra borec. An.

    OdpovědětVymazat
  3. Díky! Peckově sepsáno! :)

    OdpovědětVymazat